2. 5. 2018|foto: Národní technické muzeum, Shutterstock

Až do druhého září mohou návštěvníci Národního technického muzea v Praze obdivovat Kouzlo bakelitu. Výstava vzdává hold „zázračné hmotě“, která se stala milníkem československého a světového designu. „Na výrobcích z bakelitu lze vystopovat i styly jako art deco, Bauhaus, racionalizaci nebo bruselský styl,“ láká návštěvníky autor výstavy Ladislav Klíma.

Bakelit byl vynalezen už před 110 lety. Co bylo před ním?

Mezi první plastické hmoty patřil parkesin, objevený v roce 1856. Používal se jako levná náhrada materiálů jako jantar nebo slonovina. Bakelit byl první plně syntetická hmota a také ta nejúspěšnější. K jeho slavné historii v Evropě přispěl i bratislavský závod Gummon. V roce 1917 získal licenci na výrobu bakelitu. Zařadil se tím mezi první závody, které začaly zpracovávat materiály na bázi fenol formaldehydové pryskyřice. Ten byl z důvodu patentoprávní ochrany označován jako Futurit.

Výstava představuje různorodý a nostalgický svět bakelitových předmětů, které byly ještě v nedávné minulosti součástí téměř všech oblastí našeho každodenního života. Uvidíte tu rádia, telefony, fotoaparáty, vysavače, projektory, hračky…

Jak složité bylo exponáty získat a podle jakého klíče jste vymyslel jejich složení?

Získat je nebylo tak složité, spíše to vyžadovalo systematický přístup a trpělivost. Polovina předmětů pochází z fondu Slovenského technického muzea a druhá je zapůjčena od soukromých sběratelů.

Objevte Kouzlo bakelitu v Národním technickém muzeu. Čeká na vás na tři sta radiopřijímačů, telefonů, fotoaparátů, spotřebičů pro domácnost a hraček.

Narazil jste při tom na nějaký unikát?

Kromě pestré škály nejrůznějších předmětů z bakelitu, pocházejících z období od roku 1920 do roku 1970, výstava přibližuje nejen inovativní technický pokrok, ale poukazuje i na tvarový a stylový vývoj v designu předmětů 20. století. Na konkrétních předmětech lze poukázat na styly jako art deco, Bauhaus, organický design, funkcionalismus, racionalizaci i bruselský styl. Bakelit přinesl od začátku moderní identitu, kterou designéři ve 20. a 30. letech 20. století používali k modernizaci vzhledu nových rozvíjejících se elektrických spotřebičů. Bakelit se ideálně hodil pro sériovou výrobu. Vysoké počáteční náklady na lisovací formy byly kompenzovány nízkými náklady na výrobu jednoho kusu. Výrobní linky chrlily obrovské množství produktů. Slovo unikát bych proto spíše nahradil pojmem kuriozita. Z těch lze zmínit například žehlič na puky u kalhot, žehlič kravat, ostřič žiletek, dětský induktor…

Po první světové válce přišel vinyl a nylon. K masovému rozšíření plastu došlo až po druhé světové válce. Proč se tak stalo?

Modifikací bakelitu a jeho pokračovatelem byl Catalin, který se odlišoval pestřejší barevnou škálou. Kolem roku 1927 vznikly petrochemické plastické hmoty – mezi nimi vinyl, akryl, nylon, polyester a acetát celulózy. Prudký technický pokrok, ke kterému došlo v souvislosti s válečnou výrobou, vyústil v rozšíření řady plastických hmot, které byly k dispozici pro výrobu spotřebního zboží. Přibyly pěnové plastické hmoty, polyuretan a plastické hmoty vyztužené skelnými vlákny. Je však ironií, že plastické hmoty začaly být považovány za levné a často byly vnímány jako něco horšího než přírodní materiály.


Ladislav Klíma (1952)

Vystudoval Strojnickou fakultu na Vysoké škole technické v Košicích. Od roku 1996 působí ve Slovenském technickém muzeu jako kurátor sbírkových fondů průmyslového designu a fotografické techniky. Bakelit jako téma na výstavu ho oslovil už dříve také z toho důvodu, že se vyskytuje v předmětech, které spravuje.
 
 

Jaké výrobky byly pro plast po válce typické?

Marketingový slogan „materiál tisícerých možností použití“ platil pro bakelit i v poválečném Československu a jeho výroba pokračovala až do 70. let 20. století. Největší uplatnění našel plast v elektrotechnickém a spotřebním průmyslu a při výrobě nářadí. Ale také v oděvním průmyslu v podobě syntetických vláken, v obalové technice, prakticky ve všech odvětvích průmyslu až po dekorativní prvky v interiéru i exteriéru.

Mělo Československo tehdy nějaké unikátní výrobky?

Z československé produkce můžeme konkrétně zmínit předválečnou lampu Future T202, lidové rádio Talisman 308 U či rozhlas po drátě ARS 217.

Využíval se plast i v průmyslu či při stavbě budov?

Konečné rozměry a objemy hotových výrobků z plastu limitovaly velikostí forem samotné technologie odlévání, vstřikování do formy nebo vakuové formování. Z uvedených důvodů se v průmyslu a stavebnictví využíval spíše pro prvky elektroinstalace typu vypínač, zásuvka, objímka, dále na kliky a záštity dveří nebo sanitární prvky.

Existovala nějaká utopická teorie založená na plastech?

Na konci 60. let 20. století inspirovaly zejména kosmické lety více designérů a architektů k sci-fi a futuristickým bytovým utopiím. Průkopníkem v této oblasti byl německý koncern Bayern, který tyto koncepce prezentoval prostřednictvím výstav Vision. Pozitivní a zajímavé utopické vize však skončily ropnou krizí v roce 1973. Důvodem byl čtyřnásobný nárůst cen ropy.

Friend Email
Enter your message