3. 7. 2018|ilustrace: Kristina Šimková

Za multimodální označujeme takovou dopravu, při níž se zboží přepravuje dvěma nebo více druhy dopravy bez unifikované jednotky (např. kontejneru). Dopravce je odpovědný za celou přepravu, i když se provádí různými druhy dopravy.

Silnice, železnice, voda. To jsou tři nejčastější způsoby, jak se zboží při multimodální dopravě přepravuje. Z ekologických důvodů (a také kvůli nedostatku řidičů, který je způsoben silným konkurenčním tlakem) je v současné době trend přesouvat dopravu ze silnic na železnici a vodu. Bílá kniha – Plán jednotného evropského dopravního prostoru si dala za cíl do roku 2030 přesunut 30 % silniční nákladní dopravy nad 300 km na železnici nebo vodu. K tomuto cíli se přihlásila i česká vláda svým usnesením č. 978/2015.

S ohledem na přepravní vzdálenost nad 300 km se v případě Česka jedná převážně o mezinárodní přepravy, kde se na území ČR odehrává jen část přepravy. U kratších přepravních vzdáleností se s přesunem v takové míře nepočítá, neboť v těchto případech je železniční doprava konkurenceschopná jen u pravidelných ucelených vlaků, tzn. jen u pravidelných velmi silných a objemných přeprav, kterých je vzhledem ke struktuře české ekonomiky málo. 

Zprůjezdnit hlavní koridory

S ohledem na nesplavnost Labe po celé jeho délce se v Česku zatím rozpracovává zejména využití železniční dopravy. Ovšem i v ní existuje řada překážek, které její využívání pro multimodální přepravu brzdí. Tyto překážky se týkají jak stavu, tak dostupnosti potřebné infrastruktury. K největším problémům patří například úzká kapacitní hrdla na důležitých hlavních tratích.

Nařízení č. 913/2010/EU o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (RFC) se snaží zlepšit podmínky pro železniční nákladní dopravu, a to primárně opatřeními, která mají administrativně-provozní charakter. Česká republika je například přímo zapojena do čtyř koridorů, které mají zrychlit průjezdnost zboží po hlavních trasách.

Jaké výhody a nevýhody přináší kombinovaná doprava a jaká je její budoucnost? Na tyto otázky v rozhovoru odpovídá Ondřej Jašek ze společnosti DB Schenker.

Zvýšit konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy mají také tzv. předpřipravené trasy (PaP), které mají parametry NEx tras (kategorie nákladní expres), tj. jsou rychlé a s minimem zastavení. V případě výluky mají vyšší prioritu a dopravce, který si je objedná, získává v případě omezení kapacity tratě výhodu, že se svým vlakem projede za podmínky, že dodrží plánovaný čas. 

Terminály ano, veřejná centra ne

Pro lepší propojení železniční a silniční dopravy by mělo docházet k vybudování sítě multimodálních terminálů, v nichž by se sdružovalo zboží dopravované jedním směrem z jednotlivých logistických center. Myšlenka na budování Veřejných logistických center (VLC) byla pro svou nepraktičnost opuštěna.

K moři zatím ne

Česká republika je jediným státem EU, který nemá přístup k námořním přístavům kvalitní a spolehlivou vodní cestou. Čeští rejdaři se dlouhodobě snaží o začlenění horního Labe do struktury evropských vodních cest prostřednictvím zlepšení plavebních podmínek. Aby došlo ke splnění požadavků na kategorii vodní cesta třídy IV v rámci sítě TEN-T, muselo by Labe dosahovat hloubky minimálně 2,5 metrů, přičemž nesmí po celý rok klesnout pod 1,2 metru. U hranic s Německem však po velkou část roku tyto požadavky splněny nejsou.

Definice terminologie kombinované dopravy podle ČSN 269375 

Multimodální přeprava je přeprava zboží nejméně dvěma různými druhy dopravy.

Kombinovaná doprava je intermodální přeprava, jejíž převážná část se uskutečňuje po železnici, vnitrozemskou vodní cestou nebo na moři, přičemž počáteční (svoz) a/nebo závěrečná část (rozvoz) probíhají po silnici a jsou zpravidla co nejkratší.

Intermodální přeprava je multimodální přeprava zboží v jedné a téže přepravní jednotce nebo silničním vozidle, která/které postupně užije různých druhů dopravy bez manipulace se samotným zbožím při měnících se druzích dopravy.

Friend Email
Enter your message