|foto: Shutterstock

Vedle pojmů greenfieldbrownfield se můžeme setkat i s dalším pojmenováním území, které lze využít pro novou zástavbu.

Jako takzvaný blackfield označujeme lokalitu, která vykazuje extrémně vysoké hodnoty kontaminace půdy, podzemních a povrchových vod a dalších složek životního prostředí. Znečištění – povrchové vody mají velmi nízké pH a bývají kontaminovány železem, hliníkem, manganem a sulfáty – představuje zásadní překážku pro další využití těchto míst, které je proto velice nákladné a složité.

CzechInvest

Podle Jiřího Bureše z agentury CzechInvest je zájem o brownfieldy na vzestupu. Přečtěte si náš rozhovor.

Velice často se jedná o bývalé doly či lomy; znečištění – mnohdy toxické – nemusí však mít na svědomí pouze těžba a zpracování nerostných surovin. Často se také jedná o areály po průmyslové výrobě, o bývalé sklady a skládky nebezpečných odpadů, případně o místa poničená působením vojenských aktivit.

Náklady, kterých bychom se neměli bát

Je zřejmé, že náklady na sanaci míst s velkou ekologickou zátěží jsou vysoké. Na druhé straně odkládat jejich revitalizaci a řešení všech souvisejících problémů následné výdaje jen zvýší.

Blackfieldy mají oproti ostatním brownfieldům jedno specifikum: lokality jsou tak znehodnocené a náklady na jejich revitalizaci tak vysoké, že projekty v režii čistě soukromého sektoru většinou ekonomicky nevycházejí,“ komentuje Pavel Sovička, generální ředitel developerské společnosti Panattoni Europe. „Z toho důvodu musí v těchto případech často zasáhnout stát prostřednictvím nějaké podpory. Na druhou stranu by o to sám měl mít přirozený zájem, protože historické zátěže často pocházejí právě z činnosti někdejšího státního podniku a ta nejzatíženější místa představují jizvy v krajině, které bývají viditelné z dalekého okolí. Je proto dobře, že téma se konečně podařilo nastolit i v rámci veřejné agendy a že revitalizace blackfieldů se pomalu stává oblíbeným politickým tématem,“ doplňuje Pavel Sovička.

Friend Email
Enter your message