28. 3. 2018

 

Prostředí v běžných kancelářských budovách jim nesedělo, tak se snažili vymyslet něco příjemnějšího. Budovy bez klimatizace, s přírodní cirkulací vzduchu. Další díl povídání o společnosti LIKO-S.

V prvnímdruhém dílu našeho seriálu jsme se seznámili s rodinnou firmou ze Slavkova u Brna, která vymyslela unikátní řešení takzvaných „živých staveb“. Dozvěděli jsme se, jak se jim chytrým propojením interiéru a exteriéru podařilo obejít se bez klimatizace a jak zaměstnancům v budovách přiblížili přírodu. Ve vyprávění opět pokračuje zakladatel Libor Musil.

V zeleni nebo u jezírka

Co bylo výsledkem a úspěchem, který jsem zmiňoval na konci předchozího dílu? To, že v našem novém vývojovém centru lidé pracují bez zapnuté klimatizace, v létě si mohou vybrat, jestli chtějí pracovat uvnitř, nebo venku u zelených fasád či na molu u jezírka. A v zimě stačí k vytopení ošatka dřeva spálená v krbu. Samozřejmě uvnitř nepřetržitě měříme kvalitu vzduchu: vždy s těmi nejlepšími hodnotami. Je zkrátka radost tam pracovat a žít.

A nejde jen o lidi v budově, ale i o další živočichy v jejím okolí. V jezírku nás provokují žáby, prohánějí se rybky a pulci, objevily se užovky, voda je plná planktonu. Vodní rostliny tomu dodávají biologickou rozmanitost a vzájemnou podporu. K budově se slétají ptáci, kteří z průmyslové zóny dříve vymizeli. Na květinách na fasádě a na střeše vídáme včely, jak sbírají nektar – nosí nám vlastní med.

Stavba může přírodě přinést víc, než si od ní bere

Než se začalo stavět, byla mezi halami vysychající louka, která bez zalévaní nebyla schopná vegetovat. Nyní je tam oáza života. To místo je dnes k životu daleko přívětivější, než bylo před stavbou.

Při posuzování jejího vlivu na životní prostředí se zkoumá, zda negativní vliv projektu nepřekročí stanovené hranice. Nově však můžeme stupnici posuzování vlivu na přírodu obrátit – posuzovat stavby podle toho, o kolik vliv na životní prostředí vylepšují. To je další změna pravidel stavění.

Čím je to dáno? Tím nejdůležitějším faktorem je voda. Voda je to, co dává život rostlinám na budově a v jejím okolí. A rostlina nasycená vodou je nejlepší klimatizační jednotkou. Rostlina dává život živočichům, mezi které patří i člověk. Voda a rostliny jsou základem života – a stavby jsou základem bytí lidí. Stavby a rostliny se musejí spojit k tomu, aby se člověk se všemi svými potřebami stal středem zájmu návrhářů budov. To je další zásadní změna pravidel.

Většina lidí je dnes zavřena na téměř celý život ve „skylabech“. To jsou stavby, které jsou nabité výkonnou technologií, která má za úkol izolovat lidi od okolní pouště. Zdá se, že jedině v takových budovách mohou lidé přežít. Skylab je však už ze své podstaty zařízením pouze na omezenou dobu.

Jaká je návratnost?

Lidé se nás často ptají, jaká je ekonomická návratnost takto stavěných domů. Tepelná stabilizace budovy a jejího okolí zásadně sníží náklady na chlazení a vytápění. Tím se však zabývají technologové budov již řadu let. Čím se však musíme zabývat nyní, to je ocenění spokojenosti lidí, snížení jejich fluktuace a ocenění lepšího zdraví pracovníků.

A dalším faktorem, který se při posuzování vlivu stavby na životní prostředí pramálo zabýváme, je množství tepelné energie, které stavba vyzařuje a kterou zahřívá své nejbližší okolí a atmosféru. Na to vše ještě neexistují vzorce. Jde o další změnu pravidel posuzování staveb.

Lokální řešení s globálním dopadem

Po třech letech sledování provozu projektu LIKO-Noe jsme dospěli ještě k dalšímu závěru. Tímto způsobem by se dala ochladit celá naše planeta. A uznejte – to by byla opravdu velká změna pravidel.

Zkusme si nejdříve probrat, podle jakých pravidel nyní funguje příroda s ohledem na stavění. Na zemi dopadá obrovské množství energie ve formě slunečního záření. Aby se neproměnila v tepelnou zkázu, vytvořila příroda vynikající obranu pro život na Zemi – rostliny, které zadržují vodu.

Odpařováním vody, při němž se mění její skupenství z kapalného na plynné, dochází k ochlazování. Rostlina napuštěná vodou je nejlepší klimatizační jednotkou. Voda a sluneční záření podporují růst rostlin a rostliny podporují vznik a růst živočichů, mezi které patří i člověk.

Jenomže člověk staví. Co všechny ty domy, haly, zpevněné plochy a silnice pro přírodu znamenají? V místě, kde některá z takových staveb vznikne, vypnou se přírodní klimatizační jednotky. Voda dopadající na tyto plochy odteče jinam, většinou kanalizací do zregulované řeky a řekou rychle mimo území do moře. Tím se naruší přírodní rovnováha a vznikají vyprahlá území.

Jdeme dál: střechy a zpevněné plochy se vlivem slunečního záření rychle zahřívají a do okolí vyzařují teplo. To znamená, že stavěním nejenom vypínáme klimatizaci, ale navíc ji nahrazujeme tepelnými radiátory. Za vydatného slunečního záření má jeden čtvereční metr střechy výkon až 1 kilowatt. Stavby se zahřívají a ohřívají své okolí. Měřením teplot v okolí staveb vidíme, že aglomerace mají v létě stejné teploty jako poušť.

Jak je známo, na poušti neprší. V případě stavební pouště to dokládají záznamy Českého hydrometeorologického ústavu. Ty ukazují, že nad našimi městy prší o mnoho méně než v jejich okolí. Co to znamená? Stavební radiátory se ještě méně ochlazují a horko dál stoupá. V Česku se nyní podle údajů Českého statistického úřadu rozrůstá stavební poušť rychlostí až deset hektarů denně.
Stavění však těžko zastavíme. Je potřeba změnit jeho pravidla.

Foto: LIKO-S

Friend Email
Enter your message