|foto: Luboš Wišniewski

Nejde jen o úsporné stroje, hlavní trik se skrývá v lidech. O energetickém managementu jsme si povídali se zakladatelem společnosti HE Consulting.

Šetřit energiemi by chtěl každý. Ale jak na to? Jasně, pořídit úsporné žárovky nebo ledky. Méně topit? Taky. Ale hlavně přemýšlet.

Společnost HE Consulting, kterou v roce 2003 založil Arne Springorum, se zabývá takzvaným energetickým managementem. Jde o metodu novátorskou, dalo by se říct převratnou – a ve světě zatím pramálo rozšířenou. „Lidé si myslí, že v energetickém managementu jde o správu těch energií jako takových. Ale není to tak. Energie fungují – zapojím něco do zásuvky a ono to pracuje. Stroje, vybavení a budovy nepotřebují žádný management. Potřebují ho lidé, což svět zatím ještě tak úplně neobjevil,“ otevírá toto zajímavé téma 46letý Němec.

Jde tedy hlavně o to, naučit lidi, aby se vůči spotřebě energií dobře chovali. Pak úspory přijdou. Lidé musí přesně vědět, jak a co mají dělat. „Vezměte si například specialisty na energii ve firmách. To jsou lidé, kteří svou práci dělají dlouhé roky, vystudovali to, energie je baví. Rádi se zabývají stroji, kilowatthodinami a kilojouly. Jenomže oni nechtějí řešit chování lidí. Jsou to odborníci na technický obor, nikoliv na lidi. Většina z nich se tím nebude zabývat. A tady právě vstupujeme my s našimi specialisty,“ popisuje Springorum současný stav, kdy ten pravý energetický management ve světě ještě moc neexistuje a to, co se za něj považuje, jím není.

Leden není leden

A přidává jeden příklad, jak se k této problematice dnes přistupuje: většinou sledujeme spotřebu tepla nebo elektřiny za nějaké období, typicky měsíc. A tu porovnáváme se stejným měsícem předchozí rok. Je faktura nižší? Fajn, uspořili jsme. „A to je ta chyba. Ten měsíc loni, ač se stejně jmenoval, byl nejspíš úplně jiný. Jiná teplota, vlhkost, oblačnost, sluneční svit a tak dále. Je proto nutné neporovnávat měsíce se stejným jménem, ale měsíce, které byly stejně chladné, to znamená, že měly stejnou energetickou potřebu. Tohle každý pochopí, ale nikdo nedělá. Když je venku minus dvacet, všichni topíme. A je to v pořádku, nechceme mít v budovách zimu. To není plýtvání energií, to je naše potřeba.“

Plýtvání je naopak třeba to, když zároveň k topení větráme. Typicky se to děje právě teď na podzim, když je venku patnáct stupňů. Venku svítí sluníčko a vzduch tak krásně křupavě voní. Termostaty na přísun čerstvého vzduchu reagují a výkon ještě zvýší. To je to klasické topení pánubohu do oken.

Víte, kolik vás stojí spotřeba vaší televize, lednice či mrazáku? Nejspíš ne. A úplně stejné je to v průmyslu: lidé netuší, kam energie jdou.

Jednotlivec nehraje roli? Ale hraje

Podobný příklad má Arne Springorum s elektřinou: „Představte si, že pečete koláč, na který spotřebujete půl kila mouky. Pečete dva? Pak na ně padne kilo, to je v pořádku. Když ale další kilovku rozsypete na zem, je to plýtvání. A stejně je to ve výrobních závodech. Když se vyrábí víc, víc se spotřebuje. Výroba je každý den jiná, proto je i ta ideální potřeba  (= spotřeba) jiná. Ale reálná spotřeba se pak od této potřeby liší. Proč? Protože do hry vstupují lidé a rozsypávají mouku – větrají, nechávají otevřené dveře, nevypnou světlo, když ho nepotřebují. Je to složitý systém: představte si továrnu s tisíci zaměstnanci, z nichž každý spotřebu energií ovlivňuje. U jednotlivce se to může zdát zanedbatelné, ale ve výsledku to hraje obrovskou roli.“

Jde tedy o sledování, kdy se energiemi šetří a kdy plýtvá. Když tuto informaci máme, můžeme se podle ní zařídit: eliminujeme špatné chování a opakujeme to dobré. Odborníci z HE Consulting tímto způsobem dokážou celkem snadno uspořit kolem deseti procent nákladů. „A je jedno, jestli je to u vás doma nebo v průmyslovém podniku. S jedním rozdílem: spotřeba energií ve velkém závodu může být klidně milion eur ročně, desetiprocentní úspora je pak sto tisíc eur. Čili podnik si může dovolit konzultanty, kteří jej celým procesem vedou,“ vysvětluje Springorum, jehož největším zákazníkem je v současnosti Škoda Auto. 

Se svými kolegy tam pracuje čtvrtým rokem už v sedmi průmyslových halách v Mladé Boleslavi. Automobilka tuto spolupráci plánuje rozšířit také do Kvasin a Vrchlabí. Celkové roční úspory dnes přesahují padesát milionů korun ročně a návratnost se pohybuje kolem šesti měsíců. „Což je něco, co nám lidé nevěří. Běžně se návratnost pohybuje kolem pěti let, když máte štěstí tak tři. Nám to ale opravdu funguje,“ dodává.

Změna skupinového chování

A jak celý proces energetického poradenství probíhá? Začíná se hloubkovou analýzou, ta trvá asi měsíc. Následuje seminář, na němž se každé organizační a technické opatření představí, vysvětlí a schválí. 

„Během spolupráce se celý půlrok každý týden na dvě hodiny díváme s klientem na spotřebu energie. Zároveň mu přidáme nástroje, které úspory zviditelní. Nikdo nechce schválně plýtvat, zaměstnanci chtějí tu hodnotu ve firmě nechat. Jen často nevědí, že plýtvají. Už jen ta pozornost zvenčí je přiměje se na své chování víc soustředit. Jde jen o selský rozum. Co tam však vetšinou chybí, je onen smysl. Takový dělník potřebuje vidět smysl v těch dvaceti krocích navíc, aby svůj stroj vypnul, když jde na přestávku. Proč by to dělal, vždyť je to v celé výrobní hale zanedbatelná spotřeba. My je však přivedeme k tomu, že si uvědomí, že když se to sečte dohromady za celou firmu – a existuje nástroj, jak to zviditelnit –, má to smysl. Najdeme prvních deset, kteří to zkusí a chování změní. My to umíme změřit a za týden říct: podívejte, funguje to. Je to i vaše zásluha. A přidají se další a další. Jde vlastně o změnu chování skupiny,“ uzavírá Springorum.

Friend Email
Enter your message