28. 3. 2018

Snižování nákladů a efektivita. To je mantra, kterou si opakují všechny logistické společnosti. Jak toho však při zvyšování nákladů na pracovní síly dosáhnout? Podle Zdeňka Kašpara, Associate Director – Industrial & Logistics, ze společnosti CBRE může být řešením postupná automatizace.

Lze ještě něco ušetřit při stavbách hal, nebo se musíme zaměřit jiným směrem? Třeba na využití moderních technologií?

Standard logistické haly je víceméně stejný pro celou Evropu, ať se to týká materiálů použitých při stavbě budovy, nebo pro přiléhající rampy. Větší důraz lze dávat na ekologickou úspornost, proto se kladou stále vyšší nároky na výběr izolačních materiálů. V součtu však jde o podružné úspory, pro ty hlavní se musíme podívat opravdu dovnitř haly. Jak dnes vypadá standardní hala? Stojí v ní regály, z nichž pracovníci vyndávají zboží, přenesou ho na vychystávací místo, tam se finalizuje zabalení a zboží putuje k příjemci. Podle studií je však budoucnost logistiky v automatizaci procesů.

O automatizaci se mluví už delší dobu. Proč je její rozvoj tak pomalý?

Je to dáno povahou činností v logistice. Logistik musí být velmi flexibilní, aby mohl reagovat na potřeby zákazníka, zatímco automatizace vyžaduje standardizované procesy, které se nemění. Představa, že z hal zmizí operátoři a vše zvládnou roboti, je tedy opravdu hudbou budoucnosti. Osobně se myslím, že této automatizace se dočkáme až tak za dvacet let.

Co do té doby?

Očekávat můžeme zvyšování efektivity krok za krokem. V logistice prvním krokem bude smíšený provoz, tedy kombinace zaměstnanců s konvenčními manipulačními prostředky a automatických vozíků, které dokážou zboží vyskladňovat a zaskladňovat samy. K prvním implementacím u nás už dochází, k výraznějšímu rozvoji by mohlo dojít v horizontu pěti let.

Zdeněk Kašpar

Pro jaké typy skladů je nasazení automatizace perspektivní?

Automatizace je vhodná pro logistické společnosti tehdy, kdy jeden jejich klient je umístěn na celou skladovou plochu dlouhodobě. V dnešní době však mnohem častěji využívá halu více klientů, přičemž každý z nich vyžaduje jiné procesy, a navíc je několikrát do roka změní. Pokud jsou provozy dedikované, tedy určeny pro jednoho klienta, a smlouva je uzavřena na více let, může být pro logistika zajímavé pustit se do automatizace. Návratnost investice do automatizace činí kolem sedmi let. V budoucnu to však může být o pár let méně, neboť cena moderních technologií klesá. Současně roste cena pracovní síly, za poslední tři roky se cena práce skladových dělníků zvýšila o 25 procent, a k tomu roste cena nájmů v důsledku ubývání vhodných prostor, takže samotní nájemci budou hledat další cesty úspor.

Mimochodem, co by udělal se zájmem investorů o další výstavbu czexit, který začali někteří populističtí politici v poslední době zmiňovat?

Nejen pro logistiky, ale i pro průmyslové firmy by to byla jednoznačně tragédie. Výkon české ekonomiky téměř ze tří čtvrtin závisí na exportu, přičemž nejvíce jsme provázaní s Německem. Důsledky by tedy byly katastrofální a tito politici si to asi neuvědomují. Je totiž možné vysledovat, jak moc České republice vstup do Evropské unie pomohl, neboť padly celní bariéry a export vzrostl o desítky procent. Měli bychom mít na paměti, že jsme malá ekonomika, takže si nemůžeme dovolit to, co Britové. Politici by si pak měli uvědomit, že už jen řeči na téma czexit vyvolávají u investorů neklid. I když si všichni myslíme, že se to nestane, investoři mají pomyslný lakmusový papírek citlivě měřící jakýkoliv výkyv nálad v oblasti politiky a ekonomiky. V CBRE už jsme dokonce několik dotazů ze strany zahraničních investorů zaznamenali.

Vraťme se ještě k tématu automatizace. První vlaštovky automatizace logistiky už na trhu jsou…

Například Amazon ukázal, že automatizace v logistice je možná, protože jejich sklady a procesy jsou napříč zeměmi hodně standardizované. O skladu v Dobrovízi Amazon říká, že je to poslední manuální sklad a všechny ostatní budou automatizované více.
Testují se také např. speciální brýle, které nahradí ruční skener. Pracovník bude čárové kódy vyskladňovaného zboží snímat pouze pohledem, což ušetří čas a uvolní mu ruce. Balení zboží do fólie před expedicí zatím probíhá také většinou ručně, ale i tento proces půjde automatizovat. Věřím tedy dílčím zlepšením.
Nejdále s logistikou jsou zatím výrobní firmy, které mají standardizované procesy. Zmínit můžeme třeba firmu Brose CZ v Kopřivnici, jež má standardizovaný sklad komponentů pro výrobu, a tak se jim vyplatilo investovat do plně automatizovaného skladu (investice byla ve výši 500 milionů Kč, pozn. redakce).

Už před lety se mluvilo také o potenciálu dronů v logistice. Zatím jsme se však jejich rozvoje nedočkali. Čím to je způsobeno?

Podle mě jde jen o sci-fi, která dobře vypadá. Před rozšířením dronů stojí spousta překážek. Kdyby najednou vzlétly tisíce přístrojů, objeví se problémy s jejich koordinací a zejména s bezpečností lidí pohybujících se pod nimi. Drony se také stále potýkají s nízkou výdrží baterie – létat by mohly jen desítky minut a pak by bylo potřeba je nabít. Podle mě tedy v dohledné době zásilky doručovat nebudou.
Přesto bude ve městech nutné začít řešit situaci s doručováním zásilek z e-shopů, neboť počet objednávek uskutečněných přes internet v posledních letech obrovsky stoupl. Vezměte si, že do jedné ulice přijede v předvánočním období během dvou hodin se zásilkou třeba deset kurýrů, což je problematické jak z hlediska dopravy, tak životního prostředí. Města budou nucena s tím něco dělat.

Jak by tato řešení mohla vypadat?

Záleží na ochotě firem dohodnout se. Může vzniknout například jeden provider, u něhož se budou zásilky sbíhat a který je pak rozveze zákazníkům. Velká města mohou tlačit na vyřešení této otázky formou restrikcí, tak jak je tomu dnes s vjezdem kamionů nebo regulací parkování.

Ještě někde existuje potenciál pro další zvyšování efektivity?

Zapomínat nesmíme na samotné zaměstnance ve skladu. I oni mohou pracovat efektivněji, jen jim k tomu musíme vytvořit podmínky v podobě lepšího pracovního prostředí. Tedy vybudovat pro ně příjemné zázemí, kde si můžou odpočinout, vypít si kávu. Aktuální nedostatek pracovních sil v logistice nutí firmy jít právě tímto směrem.

Zdeněk Kašpar
Do CBRE přišel v roce 2017 ze strany nájemce (ve společnosti DB Schenker řídil divizi skladové logistiky v ČR). V oboru dopravy a skladování se pohybuje celkem přes 20 let. Nyní tyto zkušenosti úročí na poli poradenství, a to především pro logistické společnosti.
Friend Email
Enter your message