21. 9. 2017

Společnost LIKO-S připravuje výstavbu unikátní zelené výrobní haly. O návrh se postaral architekt Zdeněk Fránek, pro kterého projekt zpracovává progresivní architekt Jiří Vítek, student Zahy Hadid, a jeho kolegové ze studia vasi-architekti.cz.

Hala s plochou 1040 m2 bude sloužit kovovýrobě firmy LIKO-S, která sídlí v Slavkově u Brna. Architekt v principech vyšli z konceptu experimentálního centra LIKO-Noe, které využívá zelené fasády, kořenové čističky i solární panely. Projekt zelené haly pro Fránek Architects zpracovává Ing. arch. Ing. Jiří Vítek a jeho kolegové Ing. Jiří Železný a Ing. arch. Violetta Iarmolinska.

Ve Slavkově po experimentálním centru LIKO-Noe vznikne další unikátní průmyslová stavba. Můžete popsat genezi projektu?

Jiří Vítek: Společnost LIKO-S v roce 2015 postavila LIKO-Noe, prototyp zelené průmyslové architektury.  Ta vyniká kvalitou vnitřního prostředí, její zelené fasády mají v létě 35°C, zatímco obvyklé plechové se zahřívají na 60°C. To je nejdůležitější základ, sekundárním prvkem jsou kořenové střešní a fasádní čističky, které přetváří odpadní vody na jezerní vodu. Tyto principy budou přeneseny do většího měřítka na celou výrobní halu.

Principy fungování LIKO-NOE lze tedy libovolně rozšiřovat?

Jiří Vítek:  Zelená výrobní hala může být jakkoli velká. Základem je zelená střecha a fasáda. Máme vizi, že budovy budou integrovanou součástí krajiny, takže člověk továrnu či výrobu de facto neuvidí. V tomto případě ale nejde jen o to, že je na fasádě rošt se substrátem, ze kterého pod závlahou rostou bylinky a dokonce i jahody, ale i uvnitř výrobního haly.

Violetta Iarmolinska: Trojúhelníkové výklenky na boku budovy budou vyplněny květináči s rostlinami.

Jaké benefity toto řešení přinese zaměstnancům provozu?

Jiří Vítek: Každé pracoviště působí přívětivěji, když zahrnuje květiny. Lze také předpokládat, že v dobrém pracovním prostředí dělník vydá lepší výkon. První benefit je tedy vizuální. Květiny navíc pomůžou čistit vzduch a pohltí určité množství prachu.

Jiří Železný: V neposlední řadě budou fungovat jako akustický tlumič. Projekt navíc počítá s využitím denního světla a přirozeného větrání, standardní haly nikoli.

Jaké můžou být omezení?

Violetta Iarmolinska: Patrně míra prašnosti provozu, ačkoli tryskání či barvení mají vlastní uzavřené box v rámci výroby. Tento koncept bude tedy pravděpodobně využitelný pro většinu výrobních provozů.

Přestože jde o montovanou halu, návrh působí nadstandardně. Je o pracovníky nadstandardně postaráno i uvnitř?

Jiří Železný: Hala je sestavena z komponentů, které vyrábí a montuje LIKO-S, tedy prvků haly samotné, izolace, vestavky, příčky atp. Největší vestavek je nahoře v zadní části haly a obsahuje kanceláře s osmi pracovními místy plus místo ředitele provozu, ale také velkoryse pojatou denní místností pro pracovníky a zasedací místnost. Hala samotná má dva výrobní oddíly, každý zahrnuje prosklenou vestavbu pro vedoucího směny.

Cílem tedy je integrovat „celou firmu“ do jediné haly.

Jiří Vítek:  Přesně, obchodníci, vedení a další profese jsou na jednom místě, což zrychluje veškeré procesy, zjednoduší kontrolu a komunikaci. Vedoucí směny okamžitě vidí, zda jde výroba podle plánu.

Vaši architekti Violetta Iarmolinska, Jiří Železný, Jiří Vítek, Foto: Jiří Hloušek

Vizualizace projektu zelené výrobní haly LIKO-S. Autor Zdeněk Fránek

Vraťme se k životu samotné haly. Jak by měl vypadat management vody?

Jiří Vítek: Zásadním problémem současných průmyslových hal je ten, že neumí být součástí krajiny. Jsou to obrovské plochy, které nepracují s dešťovou vodou, všechna odteče ze střech do kanálu. Hala, kterou připravujeme, zadrží až 95% srážek. Ty nasákne zelená střecha, fasády a to, co nepojmou, odteče do retenční nádrže. Zachycená voda budou sloužit k závlaze fasády a jako užitná voda.

Violetta Iarmolinska: Dalším unikátním principem převzatým z LIKO-Noe je čerpání odpadních vod na střechu, která spolu s fasádou odpadní vodu bez zápachu filtruje.

O kolik bude zelená hala dražší než standardní?

Jiří Vítek: Počáteční náklady výstavby budou vyšší v řádech desítek procent, ale správný režim chování haly vzhledem k vnitřnímu a vnějšímu prostředí je zárukou nižších provozních nákladů. Inteligentní zelená fasáda ušetří za chlazení, větrání a částečně i vytápění budovy. V delším horizontu se tedy rozdíl může šetřit a budova naopak může začít náklady šetřit.

Už samotný koncept budovy napovídá, že zákazníkům půjde spíše o šetrný přístup k přírodě a image, než tu nejnižší pořizovací cenu.

Jiří Vítek: Primárně nejde o to, aby hala byla co nejlevnější, ale o udržitelnost a působení na venek ve smyslu práce s krajinou, vodou a teplem. Jak říká majitel společnosti LIKO-S Libor Musil, jde o to, zda si vybereme poušť, nebo oázu.

Jak náročná bude údržba zelených prvků budovy?

Jiří Vítek: Společnost LIKO-S zahájila spolupráci s biologem, který bude při využití konceptu v různých podnebných, geografických podmínkách a podle orientace určovat vhodnou skladbu květin, půdy a nastavení závlahového systému. Vše je ve fázi experimentu, sběru a vyhodnocování dat.

Je cílem nasazení  fasádní a střešní kořenové čističky, aby nová hala nepotřebovala připojení na sítě, respektive splaškovou kanalizaci?

Jiří Železný: Cílem je nebýt připojen ke splaškové kanalizaci. Ale má to zásadní háček – odbor životního prostředí s něčím takovým nepočítá. Každá stavba musí být na kanalizaci napojena. Takže halu napojíme, ale do kanalizace nic nepoteče. Všichni volají po udržitelných stavbách, ale normy samotné je neumožňují, bude tedy nutné aktualizovat celý systém veřejné správy.

Situační vizualizace umístění zelené haly v areálu společnosti LIKO-S

Zelená hala „LIKO-VO“
Místo: Slavkov u Brna
Investor: LIKO-S
Architekt: Zdeněk Fránek, Fránek Architects
Spoluautor: Jiří Vítek, Jiří Železný, Violetta Iarmolinska
Projekt: duben 2017
Předpokládaná realizace: 2018

Friend Email
Enter your message