8. 2. 2018

 

O náklaďácích značky Avia se sice vyprávěly nelichotivé vtipy (třeba že jsou to nejrychlejší auta světa, protože vždycky jedou v čele kolony), málokdo ale ví, že historie firmy s okřídleným logem sahá až do doby, kdy vzniklo Československo samo. Firma se nejdříve věnovala výrobě vrtulí, opravám letadel a truhlářským zakázkám. Ale už v roce 1920 ukázala světu na svou dobu unikátní a revoluční letoun.

Historie značky Avia se datuje do roku 1919, kdy inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn začali v dílně starého cukrovaru v pražských Vysočanech s opravami letadel. Později do party přibyli ještě pánové J. F. Koch a Václav Malý a všichni se až do třicátých let stali ústředními postavami podniku. Kromě oprav jejich firma ještě vyráběla vrtule, až v roce 1920 Beneš a Hajn představili světu letoun Avia BH-1 Exp, který předznamenal celou sérii unikátních jednoplošníků. Ty si našly cestu i do flotil vojenského letectva.

Požehnání od Masaryka

Prvnímu letounu se pro jeho název říkalo Exprevít. Jednoplošník přitom ale žádný darebák nebyl a do divokých kousků se nepouštěl. Neměl totiž síly na rozdávání. S řadovým, vodou chlazeným motorem Austro-Daimler totiž unesl jen jednoho pilota. V trupu byl sice umístěn i prostor pro cestujícího, ale kvůli slabému výkonu nebyl využit a byl zakryt plechem. Krátce po představení ho mohli obdivovat návštěvníci první československé mezinárodní letecké výstavy v Průmyslovém paláci v Praze. Zde prý vzbudil velkou pozornost a Avia obdržela od prezidenta Masaryka 100 000 korun na podporu dalšího vývoje.

Stíhačky a akrobati

Tak se z Avia stala zavedená letecká továrna, která dodávala stroje domácímu letectvu, zahraničním armádám i civilním provozovatelům. V roce 1923 se výroba přestěhovala z pražských Vysočan do Holešovic. Na konci dvacátých let se firma stala součástí koncernu Škoda, což znamenalo další stěhování, a od roku 1931 tak letouny Avia vznikaly v pražských Letňanech. Ve 30. letech už pod taktovkou konstruktéra Františka Novotného spatřilo světlo světa několik legendárních avií, třeba stíhací B-534 či nejlepší předválečný čs. stíhací letoun B-35/135 a také akrobatické speciály řady B-122 až B-422, se kterými českoslovenští letci získali několik výjimečných mezinárodních triumfů.

Konec druhé světové války a znárodňovaní znamenal konec Avie v rámci koncernu Škoda. Podnik byl nově začleněn do seskupení Československých závodů automobilových a leteckých. Záhy na to se do Avie přestěhovala i výroba náklaďáků a autobusů Škoda řady 706. Ale výroba vozidel se ve firmě dlouho neohřála, v roce 1952 byla převelena do nového závodu LIAZ a v Avii začali vyrábět verze sovětského bitevníku Il-10 a také dopravního typu Il-14, který pak sloužil jak u civilních aerolinek, tak u československého vojenského letectva.

Legendární „ávky“ podle Renaultu

Přišla nová éra. Na začátku 60. let Avia kvůli vytíženosti vysočanské Pragy dostala na starost i výrobu vozů Praga V3S a S5T a také Tatru 805. Legendární „vejtřaska“ se v Avii vyráběla až do roku 1988, mezitím však došlo v roce 1961 ke sloučení Avie a Pragy do podniku Automobilové závody Letňany a výroba letadel skončila definitivně o dva roky později. Legendární náklaďáky, které Avii proslavily, vznikly v roce 1967 podpisem licenční smlouvy s francouzskou společností Renault na výrobu modelů Renault-Saviem SG4 Super Galion a SG2 Super Goelette. Vznikly tak nákladní automobily Avia řady A různých tonáží, ty se pak staly na dlouhou dobu páteřním produktem Avie.

Nový život tradiční značky

V roce 1995 automobilku koupila korejská korporace Daewoo a o deset let později indická strojírenská skupina Ashok Leyland Motors. Po několika letech propadu začala v polovině minulého desetiletí produkce Avie stoupat, ale stále se nevymanila z ekonomických ztrát. V roce 2013 proto vlastník přesunul výrobu z Avie do nového závodu v Indii a společnost pak několik let zajišťovala pouze servisní služby.

Foto: Avia

Před dvěma lety získal Avii holding Czechoslovak Group, který vlastní i kopřivnickou Tatru, obnovil výrobu nákladních vozidel a tím vrátil do života jednu část tradic československého průmyslu. Avie se tak dnes montují v Přelouči, kam z Letňan převezli svařovací linku a kompletují tady díly dovezené z Indie, a lakují se v Kopřivnici. Z české legendy se tím stala (aspoň co se týče výroby) velmi kosmopolitní značka.

Současný vlastník letňanského areálu plánuje na brownfieldu postavit novou městskou čtvrť se zhruba 2500 byty. Asi 40 procent plochy areálu si má zachovat průmyslovou funkci a sloužit menším nájemcům z oboru lehkého strojírenství; má zde vyrůst i komerční zóna. Jako u většiny podobných projektů se tu nabízí otázka, jestli byla mimopražská „emigrace“ Avie z urbanistického hlediska přínosem a většinová přestavba areálu na rezidenční čtvrť je výhrou. Nebo by bylo lepší zachovat jeho industriální charakter s ohledem na historii a snahu o rozmanité využití prostoru hlavního města, namísto jeho proměny pouze na rezidenční, prodejní a kancelářské zóny?

Foto: Profimedia

Friend Email
Enter your message