28. 3. 2018

 

Nepostavená knihovna Jana Kaplického pro pražskou Letnou se mohla zařadit mezi domácí průkopníky automatizace. Pro skladování a distribuci knih totiž architekt navrhl využít systém ASRS, tedy automatizovaný bezobslužný sklad.

Nebývá pravidlem, že by architektura vzbudila tak vášnivé diskuse mezi odborníky i laiky, jako tomu bylo u návrhu nové české národní knihovny od Jana Kaplického a jeho ateliéru Future Systems. Knihovna vzešla z mezinárodní architektonické soutěže vyhlášené v roce 2006, měla stát na Letenské pláni a brzy jí nikdo neřekl jinak než chobotnice nebo blob.

Pře o podzemí

Nekonvenční organický vzhled zeleno-žluto-bílé budovy s fialovými skvrnami a oknem připomínajícím oko by zřejmě vyvolal kontroverze i jinde. Nejen v Praze, která se k progresivní architektuře staví spíš zdrženlivě. Nediskutovalo se však jen o vzhledu a umístění, ale i o tom, jak se v knihovně nakládá s cennými knihami.

Požadavek zadání, že „z hlediska minimalizace rizik nesmí být jádro konzervačních fondů umístěno v podzemních podlažích a v nejvyšším nadzemním podlaží“, Jan Kaplický nedodržel. Přesto jeho podzemní automatizované archivy, které by bylo možné v případě potřeby hermeticky uzavřít, porotu přesvědčily. V jejich návrhu totiž využil Automated storage and retrieval system (ASRS či AS/RS).

Automatizace pro bicykly i knihy

ASRS je komplex počítačem řízených systémů pro automatické skladování a vyhledávání věcí v definovaných úložištích, který má kořeny v komerčních firmách už v 50. a 60. letech minulého století. Existuje v několika typech. Sofistikovaný systém, který je zjednodušeně možné popsat jako automatizovaný bezobslužný sklad, je dnes využitelný v továrnách, v distribučních centrech, v oblasti retailu, ve velkoobchodech. Je na něm založen třeba i speciální parkovací systém pro kola „bicycle tree“ (neboli kolový strom).

Z byznysu se přitom rozšířil i do jiných oblastí a využívá se v různých institucích. A to právě včetně knihoven a archivů. Výhody takového systému jsou přitom nejen v knihovně evidentní: menší množství pracovní síly, a tedy nižší náklady, přesnější evidence, rychlost a úspora místa ve skladu.

Z Kalifornie do světa

Mezi knihovnami byla v automatizaci průkopníkem Oviatt Library na California State University v Northridge v Los Angeles, kde ASRS využívají od roku 1991. Od té doby přibývají další. Praha měla šanci se mezi takové instituce, o nichž už se mluví jako o knihovnách 2.0, nebo dokonce 3.0, zařadit.

Podle informací z Národní knihovny ČR se postupem času technologie ASRS pro knihovny zdokonalila. Její výhodou je rychlost expedice a celková úspora prostoru i nákladů, a to především provozních. Bez potíží lze systém propojit s knihovním systémem a je určený k provozu sedm dní v týdnu a 24 hodin denně. „Z hlediska celkových nákladů na provoz pak je ASRS podle údajů knihoven, které tento systém provozují, mnohem levnější než sklad vybavený konzervativními regály,“ informuje knihovna na svém webu s tím, že manipulace pomocí ASRS je také vůči knihám šetrnější.

Globální i místní hráči

Když se nakonec vrátíme z knihoven zase do byznysu, k průkopníkům automatizace skladů patří bez diskuse Amazon. Přímo k systému ASRS se pak hlásí velcí globální hráči i lokální firmy.

Do první skupiny patří třeba Coca-Cola, která ho využívá ve skladech ve Wakefieldu. Ale i celosvětově méně známé firmy, jež často patří k lídrům na svých trzích, zvyšují pomocí ASRS svou efektivitu. Například rodinná potravinářská firma JTM Food Group z Ohia či australský výrobce cukrovinek Cadbury Schweppes.

Foto: Profimedia

Friend Email
Enter your message