|foto: Profimedia

Téměř 74 % obyvatel Evropy žije ve městech a význam měst pro celkovou ekonomiku neustále roste. Města samotná rostou progresivněji než celá lidská populace a jejich obyvatelé jsou zároveň nároční zákazníci. Nakupují přes internet, využívají dostupnost zboží a služeb prakticky kdykoli a nechtějí na nic čekat. Svým spotřebním chováním tak vytvářejí tlak na „city logistiku“ – zásobování obchodů, restaurací a dalších podniků. Ty pak musí zareagovat a zvyšují nároky na logistiku, rychlost a objem dodávek zboží. Zdá se, že řešení je umístit sklad co nejblíže městu. Tady ale narazíme na několik „ale“.

První „ale“ – pozemky

Je všeobecně známé, že půda je vyčerpatelný zdroj. Městské plánování, majitelé pozemků ani sami obyvatelé příliš nevychází vstříc využívání vnitřních urbanistických prostor pro průmyslové účely. Proto dochází k poklesu dostupných průmyslových území uvnitř měst nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Distribuční centra se tak vzdalují od center, což zase zvyšuje čas i náklady na dopravu.

Druhé „ale“ – doprava

Doprava v metropolích je sama o sobě dost komplikovaná. Opatření na její zlepšení často neprobíhají tak rychle, jako to vyžaduje zvyšující se osobní i nákladní doprava z mimoměstských zón. V některých evropských velkoměstech můžeme vidět také různá omezení, ať už časová nebo prostorová, která nutí dodavatele vymýšlet nová řešení, jak uspokojit rostoucí poptávku a zároveň nezvyšovat náklady na dopravu, které už tak mohou činit až 50 % z ceny zboží.

V nejbližších letech tak budeme v některých lokalitách pozorovat budování menších městských logistických areálů, které mohou vznikat z nemovitostí původně určených pro jiné účely. Často kvůli větší efektivitě půjde spíš o výškové budovy, které umožní vertikální skladování. Jak vysoké takové moderní sklady budou, pak už zcela závisí na podmínkách konkrétních měst.

Friend Email
Enter your message