4. 10. 2017

Ještě před deseti lety brali byznysmeni Českou republiku jako zemi ideální na kompletaci výrobků – zdejší cena práce byla velmi nízká, pozemky levné a Češi pracovití. Příklady firem z nedávné doby ale ukazují, že Česko už překročilo stín „montovny Evropy“. Vznikají tu vedle nich i centra zaměřená na vědu a výzkum.

Je to varovný signál pro okolní země: pozor, Česko už také začíná triumfovat na poli technologií a výrobků s vysokou přidanou hodnotou a začíná tak být konkurencí. Svoje výzkumná centra tu staví jednak vědci z národních fakult a laboratoří, ale také firmy: za všechny jmenujme Foxconn, Honeywell, Lear nebo Siemens. Ještě před rokem to přitom bylo jinak. Z analýzy Raiffeisenbank tehdy vyplynulo, že Česko ve velké míře vyváží nedokončené produkty. Ty poté velmi často směřují přes Německo již jako dokončená produkce na náročné trhy včetně USA. Ty výrobky vymýšlejí, kreslí, testují a zdokonalují někde jinde.

„Jste politicky stabilní“

Situaci nedávno hezky nastínil pro web E15 šéf Francouzsko-české obchodní komory Constantin Kinský. Říká, že se Česko, alespoň ve francouzských očích, nálepky levné montovny zbavuje. „V posledních letech si Francouzi cení na Česku politické stability. Česko je ostatně jednou z mála středoevropských zemí, která v regionu zůstala čistě demokratická. Ze segmentu malých a středních firem je poměrně značný zájem, pravidelně každé dva až tři týdny se objeví někdo, kdo by tu v nějaké formě chtěl působit.“ Česko je pro francouzské firmy podle Kinského ideální platformou pro obsluhu té nejzajímavější části střední Evropy. Aby také ne – vedle politické stability láká i poloha – firmy berou Česko jako vstupní portál do střední Evropy. Francouzi ale oceňují i kvalitu manažerů a dodavatelů. Naopak co jim u Čechů chybí, je humor. Češi podle Kinského nejsou klikaři, mají koncept a plány a jsou tím pádem trochu sušší.

Průmysl 4.0

Zlepšující se situaci Česka si do jisté míry uvědomuje i vláda. Premiér Bohuslav Sobotka letos uvedl, že Česko už do budoucna nemůže být pouhou výrobní základnou pro evropský trh, ale je třeba, aby bylo i místem technologického pokroku, na kterém vznikají inovace. Vláda proto zahájila diskusi o změně strategie pro podporu zahraničních investic. S tím samozřejmě souvisí i snaha podpořit kvalitní vzdělávání.

V této souvislosti se nyní hovoří o takzvaném Průmyslu 4.0 neboli čtvrté průmyslové revoluci. To je označení pro současný trend digitalizace a s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou přinese. Základní vize takzvané čtvrté průmyslové revoluce pochází z roku 2011 a celý dokument byl představen na veletrhu v Hannoveru v roce 2013. Podílejí se na něm přední německé strojírenské a elektrotechnické podniky jako Siemens, Bosch či Volkswagen. Ty totiž mají v Česku pobočky a obchodní partnery, jichž se projekt bezprostředně týká. Se čtvrtou průmyslovou revolucí počítá i vláda, která loni schválila koncepci ministerstva průmyslu Národní iniciativa Průmysl 4.0. Ta má připravit firmy v Česku na to, aby byly v nadcházející éře čtvrté průmyslové revoluce konkurenceschopné.

Malá chytrá továrna

V Praze nedávno vzniklo testovací centrum pro Průmysl 4.0. Pracují v něm roboti a pomůže hlavně menším firmám. Založily ho ČVUT, Vysoké učení technické v Brně, Siemens, Škoda Auto, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, inovační centra Středočeského i Jihomoravského kraje a několik dalších firem. Takzvaný Testbed pro Průmysl 4.0 budou moci využít firmy, aby si otestovaly výrobu v chytrých továrnách předtím, než ji spustí naostro. Celá myšlenka má ale i svoje odpůrce. „Iniciativu Průmysl 4.0 politici propagují, aby mohli přerozdělovat nové miliardy a obsazovat nové úřednické posty. Úplně by však stačilo, kdyby neházeli inovacím klacky pod nohy a zapomněli na laciný a krátkozraký populismus,“ říká v komentáři pro iDNES.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Siemens a ti další

Zpátky však k projektům, které se zatím obešly bez podpory tohoto programu. Strojírenská společnost Siemens v Česku modernizuje své stávající závody a staví nové centrum na vývoj elektromotorů. V příštích sedmi letech by měly tyto rozvojové programy představovat investici přesahující sedm miliard korun a mělo by díky nim vzniknout 1800 nových pracovních míst, třetina z nich se má týkat výzkumu a vývoje a manažerských pozic. Také Honeywell zaměstnává v Brně 1500 špičkových vědců a inženýrů. Už teď je zde největší vývojové centrum globálního koncernu v Evropě.

České Silicon Valley

Východně za Prahou, v cípu trojúhelníku, kterému se říká české Silicon Valley, stojí hned několik vědeckých a inovačních center. V Dolních Břežanech je nejmodernější laser EMI Beamlines. Univerzita Karlova se před lety zase spojila s Akademií věd, aby společně ve Vestci vybudovali BIOCEV – biotechnologické a biomedicínské centrum. Funguje tu už téměř dva roky, přičemž zde pracuje 420 lidí včetně vědců, technických pracovníků, ale i studentů z Česka i zahraničí. „Ročně u nás vznikne 200 vědeckých publikací a vychováme desítky absolventů doktorandského studia,“ říká Petr Solil z marketingu. A inovační centrum ve Zlatníkách InnoCrystal je zase zaměřeno na biotechnologie, které mají podle jeho zástupců obrovský potenciál, jenž je v Česku stále nevyužit.

A zkoumají i české firmy

Nadnárodní giganty nechme chvíli stranou, daří se i českým firmám. Za přispění evropských dotačních fondů postavil tradiční český výrobce zastřešení teras, bazénů a vířivých van Alukov v Orli u Chrudimi své výzkumné a vývojové centrum. Slouží k vývoji a modernizaci zastřešovacích systémů, testování nových technologií i materiálů a ke zkouškám samotných výrobků a použitých materiálů. Jedním z jeho hlavních cílů je vývoj rozměrných typů teleskopických zařízení.

Jenže pozor, každá mince má dvě strany. To, že do Česka firmy chtějí umísťovat svoje mozky, hned neznamená, že už nebudou chtít ruce. „Mnoho hlasů v Česku říká, že budeme chtít přeskočit budování montážních linek a místo toho okamžitě půjdeme do mnohem hezčích center výzkumu a vývoje. Často však zapomínáme, že vše začíná s montážní linkou. Pokud se montážní linka dostane do jiné země, můžeme v budoucnu také zapomenout na centra výzkumu a vývoje,“ upozorňuje Bert Hesselink, který ve společnosti CBRE zodpovídá za vedení divize průmyslových a logistických služeb.

Friend Email
Enter your message