Obec Dolní Němčí na Zlínsku je poslední místo v Česku, kde Baťa šije boty. Firma přitom před sto lety patřila k nejznámějším tuzemským společnostem, inspirovala celý svět a patřila k průkopníkům průmyslu.

Baťa je dodnes jednou z nejznámějších obchodních značek z České republiky, a to vznikla už v roce 1894. Za podnikatelským úspěchem společnosti stál její zakladatel Tomáš Baťa, který pocházel z rodiny s dlouhou ševcovskou tradicí – jeho předkové údajně šili boty už v 16. století. V roce 1897 začal vyrábět takzvané baťovky – výrazně levnější plátěné boty, které se brzy staly hitem. Jejich úspěch byl takový, že už během tří let začal ve Zlíně stavět svoji první továrnu.

Cena jako marketing

Po studijním návratu z Ameriky Baťa nejen nakoupil modernější stroje, ale převzal i americké metody marketingu. V roce 1908 umírá jeho bratr Antonín a Tomáš stojí v čele společnosti oficiálně sám. Na konci prvního desetiletí dvacátého století vlastní Baťa dvě moderní továrny, zaměstnává přes 300 lidí a jeho závod produkuje tři tisíce párů obuvi denně. Zavádí pásovou výrobu, ale začíná první světová válka. I zde dokáže podnikatel využít svoje umění a prodává boty rakousko-uherské armádě. Po válce přichází krize, ale je zažehnána – díky cenové politice: vyprodává boty za poloviční ceny, čímž drtí konkurenci. Dostává se z nejhoršího, pomáhá budovat Zlín a na začátku třicátých let už Baťovy závody produkují neskutečných 100 tisíc párů obuvi denně. Zakládá továrny po celém světě, staví vlastní filmové studio, ve kterém točí propagační snímky. Avšak 12. července 1932 umírá při letecké nehodě cestou na kontrolu stavby továrny ve Švýcarsku. I po jeho smrti firma vzkvétá, ale do jejího osudu zasáhne druhá světová válka.

Odchod do Kanady

V historickém přehledu na stránkách www.bata.cz se můžeme dočíst, že na počátku války Baťa zaměstnával 42 tisíc lidí. Po válce, když komunistické vlády znárodnily všechny Baťovy společnosti ve východní Evropě, přetrvala firma díky tomu, že měla pobočky i jinde ve světě. Zakladatelův syn Tomáš přesídlil do Kanady, kde založil podnik Bata Shoe Company of Canada. Posléze zavedl značkovou výrobu, politiku orientovanou na životní styl a přidal neobuvnické zboží. Dnes Baťa prodává v síti svých společností ve více než 70 zemích světa průměrně 270 milionů párů obuvi ročně.

Stále šijí ručně

Po pádu totality pozval prezident Václav Havel Tomáše Baťu zpátky do Československa a ten získal ocenění národního hrdiny. Otevřely se nové prodejny s hlavní centrálou ve Zlíně. V Dolním Němčí, kde je dnes jediný výrobní závod v Česku, jsou obnoveny výrobní linky v továrně, kterou v sedmdesátých letech postavil Svit Zlín. Dodnes zde šijí boty ručně. „Pracuje u nás 150 lidí, specializujeme se na výrobu vycházkové obuvi značky Weinbrenner a ročně vyrobíme až 280 tisíc párů obuvi. Po nákupu dalších nových technologií chceme dosáhnout kapacity až 300 tisíc párů bot ročně,“ říká factory manager Lenka Maňásková. Výrobní hala je přitom docela skromná, má 60 na 18 metrů, dalších 25 na 18 metrů zabírají skladové prostory. Třetí budova zahrnuje kanceláře. „Stále tu pracujeme na původních sekacích mašinách, původní jsou dokonce i některé šicí stroje. „Na jednu z fází výroby, takzvanou spodkovou montáž, kdy se z jednotlivých dílů sesazuje hotová bota, máme už však nakoupeny supermoderní stroje,“ dodává Maňásková.

Nápady a neotřelý pohled do oboru sem přitom vnáší i mladí umělci. Zdejší továrna totiž dlouhodobě spolupracuje se studenty středních a vysokých škol se zaměřením na design. Mohou si tu boty dokonce zkusit i sami vyrobit.

Přestože funkční továrna zůstala po obuvnické legendě jen jedna, staveb, které připomínají nejslavnější éru firmy, je ve Zlíně a jeho okolí mnoho. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější z nich a navrch na jednu movitou památku s velkým příběhem.

Foto: Tomáš Nosil / Empresa Media / Profimedia

Technickou lahůdkou Baťovy administrativní budovy ve Zlíně byl výtah – kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 × 6 m s klimatizací i umyvadlem. Měl sloužit k rychlému styku se všemi odděleními budovy. J. A. Baťa však výtah nikdy nevyužil.

Foto: Profimedia

Administrativní budova firmy Baťa, označovaná číslem 21, byla dokončena v roce 1939 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Tato 77 metrů vysoká budova byla před druhou světovou válkou nejvyšším objektem v Československu.

Foto: Profimedia

V několika zlínských čtvrtích vznikly typické domky pro zaměstnance továrny. Měly zahrádku a charakteristickou cihlovou fasádu. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, proto je nechával stavět co nejblíže továrny.

Foto: Profimedia

Do nově se rozvíjejícího Zlína přicházeli každoročně čtrnáctiletí mladí muži a ženy. Pro ně bylo potřeba stavět ubytovací objekty – internáty a svobodárny. V roce 1927 byla zahájena výstavba celé čtvrti pro hromadné ubytování.

Foto: Profimedia

Areál Baťovy nemocnice vznikl na popud mecenáše města Zlína. Baťa věnoval celý milion korun na její vznik. Architektonicky do města perfektně zapadá – kombinací červených cihel a světle šedého betonu i zasazením do zeleně s velkými parkovými plochami.

Foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia

V roce 2015 se po devítidenním letu z USA dostal do Prahy letoun Lockheed Model 10A Electra, který koncem třicátých let používal Jan Antonín Baťa. Po válce měla Electra 11 majitelů, než ji zakoupil a zrekonstruoval internetový podnikatel Ivo Lukačovič.

Friend Email
Enter your message